Další fakta

Co by tím Bůh sledoval, pokud připustíme, že Ur je v jižním Iráku, aby putovali nejdříve na sever do Cháranu, který leží v jižním Turecku, a potom zpátky na jih do Kanánu? Cesta by tudíž vedla nejdříve z jihu Iráku na sever do Turecka a potom opět zpět na jihozápad do Kanánu. Pokud by jsme připustili existenci Uru v Iráku, byla by nejjednodušší trasa cesty přímo na západ přes dnešní Jordánsko, Sýrii a do Izraele, jak ostatně vedly i tehdejší obchodní trasy. Ale z předchozích kapitol vyplývá, že Cháran se nachází v jižním Turecku, tudíž by trasa z jihu na sever a potom opět na jihozápad byla nesmyslná.

Přepis z knihy „Putování svatých, Války židovské“ z roku 1592 od J. Flavia. Text na fotografii – levá část: Ur Chaldejské, slove nyní Orchoe. Vpravo: Ur Chaldejský. Město Ur v zemi Chaldejské, v němž se s. patriarcha Abraham narodil, za našich časův nyní slove Orchoë…

Mapa Turecka a Sýrie z roku 1727, kde je zakreslená Orfa a Harran. Orfa je náš Ur a Harran je Charan.

Mapa z roku 1751, kde je opět Ur jako Orfa, Harran a Serug.

Jakou cestou by Abraham šel do Kanánu, pokud by Ur byl v Iráku…? A kde se potom nachází v Iráku Cháran?

Dalším údajem je verš v 1.Moj. 28:1-5 a 29:4, kde vyplývá, že potomci Abrahámovi se vyskytovali v okolí Syrie a ne jiné říše. Jákob šel pěšky k Lábanovi do Syrské země, do Cháranu – 1.Moj 28:10. Cháran je asi 17 km od dnešních Syrských hranic a jeho správa byla Syrská. Ve verši 1.Moj 29:4 již potkává obyvatele Cháranu. Nešel opět někde tisíce kilometrů do jižního Iráku. Ostatně tam se ani země Syrská nevyskytuje.

Dalším ukazatelem Cháranu, jakožto významného města v minulosti a dokonce hlavní město Urské civilizace je doba nedávno minulá z hlediska věčnosti… Přenesme se do doby 53 před Kristem a připomeňme si slavného římského vojevůdce Marca Crassuse, který byl významným politikem a spravoval východní země římského impéria. Narodil se v roce 112 a zemřel v roce 53 př. Kr. Byl velice bohatý a ctižádostivý. Proto v roce 53 př. Kr. uspořádal tažení proti Parthům (kmen obývající území současného Iránu) a střetl se s nimi v bitvě u Karrh, což je dnešní Hárran v Turecku, kde jeho skoro 40 000 armádu porazili. On sám byl potupně zabit. Pro naše studium je podstatné, kde se tato bitva odehrála a kde ji historikové a dějiny umisťují. Je to jednoznačně do dnešního Hárranu v jihovýchodním Turecku, nedaleko Syrských hranic.

viz také např.:
www.lidovky.cz/ln_veda.asp?c=A070206_110315_ln_veda_fho
antika.avonet.cz/article.php?ID=1668

Dále také jakákoliv učebnice, či encyklopedie historie. Je zajímavé si také prostudovat historické mapy, které daná místa přesně označují, ale není zde možnost pro nedostatek prostoru vše přetiskovat. Je na každém, který má zájem studovat tato fakta, aby si dané téma sám doplnil o další důkazy a ještě hlouběji dané téma nastudoval. V této rubrice jsou uváděny jen nejpodstatnější skutečnosti, aby čtenář získal ucelený pohled.

Jako další a poslední fakt můžeme uvést, že tyto údaje nebyly nijak neznámy předkům v českých zemích. V knize o Putování Svatých, Války židovské – přetisk J. Flavia s komentářem, knihtiskařem pražským Adamem z Veleslavína z roku 1592 jsou citace o putování Abrama z Cháranu, jeho lokalizace a popis města, kde např. uvádí, že město bylo obehnáno vysokým opevněním a mnoha místnostmi atd., což jsme si již uvedli na předchozích stránkách. Taky se zmiňuje, že Cháran je nyní pod správou turecké říše (což irácký Ur nikdy nebyl!). Popisuje bitvu Crassuse a jiné důležité historické údaje, které mají pro nás nesmírnou váhu. Dokážeme tedy s přesností určit, kde se Chárran a Ur nacházel. Níže jsem přetiskl originál této knihy, (originál vlastním) o putování patriarchy Abraháma – Cháran. (Text je psán „švabachem“.) Některé důležité body jsou vyznačeny červenou čarou. Podle těchto historických údajů, včetně map, zpráv apod., je jejich lokalizace nezaměnitelná!

V knize se píše, že poblíž toho města mají dodnes studnici, ze které pil služebník Abrahámův. Tato studnice je dodnes v Sanliurfě – Ur kaldejský (vzdálen asi 48 km od Háranu) a nazývá se studnice Abrahámova. Píše, že voda je kalnější a bělejší než jiné vody a má sladší, příjemnější a libější chuť. Není známo o takovém zdroji vody, který by odpovídal popisu ani v Iráckém Uru ani v okolí, kde by domnělý Cháran mohl existovat. Je zde také uvedený zeměpisný údaj, kde je napsáno, že Cháran leží 58 mil od Ninywe k západu slunce – 11 dní cesty od Mossel, aneb Ninywe – (dnešní Mosul v Iráku) a 110 mil severovýchodně k Jeruzalému. Tento geografický údaj opět jasně dokazuje správnou polohu Cháranu a také potažmo i Uru. Vyskytuje se zde i zmínka o tom, že nyní je město Chárran v moci císaře Tureckého…