Biblické Archeologické Noviny

Biblické archeologické fakty

Truhla smlouvy schována po 2600 let

Truhla smlouvy schována Truhla smlouvy – ten nejvýbušnější archeologický nález všech dob.V roce 586 př. Kristem babylonská armáda zničila velkolepý chrám postavený králem Šalomounem několik staletí před tím.

Pohled na Chrámovou horu ze zahrady Getsemane.

Zbytky chrámu krále Šalomouna, kde dnes probíhají modlitby ortodoxních Židů. Známá též jako Zeď Nářků. V Bibli v 2. Královské 24, 13 a dále 25, 13-18 a Jeremiáši 52., 17-23 udává seznam věcí, které babylonská armáda odnesla z Jeruzaléma. V tomto seznamu chybí důležité hlavní položky chrámového zařízení, včetně truhly smlouvy. To odhaluje, že tyto položky se nikdy nedostaly do vlastnictví babylonské armády.

Tradiční židovské spisy, např. Jeremiášova Paralipomenon naznačují, že tyto důležité položky byly uschovány těsně před babylonskou invazí. O proroku Jeremiášovi se říká, že po tom, co byl varován o nadcházející zkáze, uschoval tyto předměty v jeskyni. Když byl v pozdějších letech chrám znovu postaven, v návodech na obnovu chrámu chybí jakákoliv zmínka o opětovném znovunastolení schrány smlouvy.

Jeremiáš napsal, že schrána už nebude izraelskému lidu obnovena (Jer. 3/16). Je zřejmé, že truhla zůstala uschována a nebylo známo, kde se nachází – to jest do nedávné doby. Od dob hollywoodského filmu „Dobyvatelé ztracené archy“ se rozmohly neúspěšné pokusy o znovunalezení truhly. Ale nyní, prostřednictvím někoho, kdo nikdy neplánoval ji hledat, se konečně zjistilo, kde se nachází.

Reprodukce zničení Šalomounova chrámu v roce 586 př. Kr.


Objevená blízko Jeruzaléma

Ron Wyatt nikdy neměl v úmyslu po truhle pátrat.

Příklopový vchod – Ron Wyatt ve vchodu do podzemních vykopávek

Když byl ale v roce 1978 v Jeruzalémě, neobyčejný zážitek ho vedl k tomu, aby po ní začal pátrat na sever hned za starou částí Jeruzaléma. Šel podél „lebečního útesu“ zvaném Golgota,nedobrovolně ukázal rukou na toto místo a řekl: „Toto je Jeremiášova jeskyně a tam je truhla smlouvy“.

Ron v té chvíli rozmlouval s vlivnou osobou z oddělení starověkých památek, která potom Ronovi nabídla poskytnutí nutných povolení k tomu, aby mohl začít vykopávky. Ron věděl, že tento zážitek byl nadpřirozený. Avšak předtím, než tu nabídku přijal, rozhodl se vrátit zpět do Spojených států, aby ten úkol důkladněji prozkoumal. Po důkladném studiu tohoto předmětu měl pocit, že místo, na které ukázal bylo více než pravděpodobné. V roce 1979 se vrátil, aby zahájil vykopávky.

Jeruzalém byl během staletí několikrát zničen a znovu postaven a nové město bylo vždycky jednoduše postaveno na troskách toho starého. Ronovi spolupracovníci museli během vykopávek odstranit mnoho tun kamení a trosek. Všechno to muselo být prosíto kvůli dalším artefaktům, což byl požadavek oddělení starověkých památek v Jeruzalémě.

Nařízením se vždy řídili. Ron a jeho kolektiv kopali podél paty skalní stěny, na kterou ukázal, blízko „lebeční“ skály, známého místa Golgoty, kde Římané ukřižovávali zločince. Během následujících dvou roků, kromě jeho závazků jako anesteziologa, Ron a jeho kolektiv nalezli úžasné věci a poskytli úřadům podrobnosti o svých nálezech, spolu s jakýmkoliv artefaktem, které zachránili.

Přístup byl velmi těžký. Jedni z mnoha dobrovolníků z celého světa.

Tak jak podél útesu kopali, přišli na základ skalního podloží se čtvercovými dírami. Ron usoudil, že to jsou díry pro dřeva (dnešní název kříže, dříve neměl tvar + ale T) Byly o straně asi 30 cm a ta prostřední byla pokryta kamennou zátkou, zřejmě aby zabránila padání trosek do díry, když nebyla používána. Ron si také všiml velké pukliny, která se táhla ze skalního útesu do prostřední díry. Teprve až o rok později zjistil, že tato puklina se táhla asi 6 m dolů do skalního podloží. Vzhledem k tomu, že kopali blízko „lebečního útesu“ podél stěny Golgoty, Ron věděl, že našli pravděpodobné místo Kristovy popravy. Pravděpodobné místo proto, že se nacházelo v oblasti srázu Kalvárie a shodovalo se s několika biblickými popisy. Ron ale nepátral po místu ukřižování, ale po truhle smlouvy. Pokračoval tedy ve zkoumání skalní stěny po nějakém tom otvoru. Pokud schrána byla na místě, byla by určitě schovaná v jeskyni. Ron to věděl. Nakonec se rozhodli razit kamenem do skalní stěny. Kámen byl tvrdý a práce velmi těžká.

Zanedlouho ale narazili na dutinu. Po rozšíření chodby zjistili, že hora je skrz naskrz provrtána přírodními dutinami a tunel. Jak se jimi plazili, byli uvnitř vlastní hory nazvané Moriah. Ron a kolektiv strávili mnoho hodin tesáním do stěn jeskyně, pátrajíce po přilehlých tunelech. To byla těžká, namáhavá práce a vyžádala si daň jak na zdraví tak na duchu. Práce se ale nakonec vyplatila. Roku 1982 nakonec našel jeskynní komoru, ve které byly uskladněny tak dlouho ztracené chrámové předměty.

Ron si později uvědomil, že kdyby býval objevil komoru s truhlou smlouvy, aniž by nejprve zkoumal základ srázu Kalvárie, je velmi nepravděpodobné, že by vůbec kdy objevil originální místo ukřižování. Pak věděl, že prozřetelnost vedla okolnosti před a během vykopávek. K tomu objevu nevedla lidská moudrost.